10. kapitola - Rodina McCool

23. října 2011 v 19:50 | Natasha Bedlife |  Upíří škola
Tak a je tu další kapitola. Co k tomu říct? Od teď už nebude nic stejné.
Přeji pěkné počtení.
Natasha Bedlife



10. kapitola

"Královna... je mrtvá."
Nikdo nic neříkal. Seděla jsem a snažila se zachovat chladnou hlavu. Ale bylo to opravdu těžké. Adrian se tvářil vyděšeně. Stejně jako jeho sestra. Oba strážci se tvářili neutrálně, což je jejich povinnost.
"To není možné. To musí být nějaký omyl. Před pár hodinami jsem s ní mluvil. Vše bylo v pořádku... Jak vůbec zemřela?" Aria seděla a v očích měla nepřítomný výraz. Oba dva tato tragédie silně změní.
"Příčina smrti se zatím vyšetřuje. Nechceme spekulovat." Strážce na mě kývl hlavou a mě bylo jasné, že neřekl celou pravdu. Bylo to rozumné. Nechtěl je děsit. Což ale znamená, že královna byla zavražděna.

Když jsme konečně přijeli na dvůr, všude panoval zmatek. Většina královských byla sice shromážděna ve velkém sále, kde je hlídali strážci, ale někteří běhali za strážci jako ocásci a všemožně mařili vyšetřování. Teda nevypadalo to, že to dělají úmyslně.
Zajeli jsme do garáže, kde už na nás čekal Dimitrij.
"Tašo, mi dva se máme postarat o jejich bezpečnost. Jelikož je palác v tuhle chvíli nespolehlivý, zajedeme ke mě na pokoj. Je to v budově hlavního štábu, takže to je v tuhle chvíli nejbezpečnější místo." Jen jsem kývla. Máme sice s Dimitrijem několik věcí, které spolu musíme vyřešit, ale teď jsou na prvním místě Adrian a Aria. Ti stáli u naší těsné blízkosti a Adrian vytahoval krabičku s cigaretami. Nenapomenula jsem ho, bylo mi jasné, že je potřebuje. Aria na tom byla ale hůř. Ta žádný takový zlozvyk neměla. Objala jsem jí kolem ramen a pomalu vedla za Dimitrijem, který šel jako první. Adrian šel po mém druhém boku a sem tam na nás pohlédl.
Když jsme došli na pokoj, Adrian doprovodil Ariu do ložnice, kde si mohla odpočinout. Slíbil, že na ní dá pozor. Jakmile odešli, Dimitrij mě odtáhl do kuchyně.
"Musíme si promluvit." Kývla jsem. Podle jeho výrazu mi bylo jasné, že budeme řešit vraždu.
"Pokud se Lucas držel mých instrukcí, tak vám řekl, že královna je mrtvá a že příčina smrti se teprve vyšetřuje." Kývla jsem. "Ale určitě ti došlo, že toho víme mnohem víc." Zase čekal, než kývnu. "Královna byla zavražděna. Nevíme, kdo to udělal, ale vražednou zbraň máme. Vrah jí podle všeho několikrát bodnul nožem na dopisy a poté jí nechal vykrvácet. Ještě žila, když jí roztíral její krev po obličeji, šatech a vlasech. Na sobě měla dlouhý hermelín a ruce měla svázané za zády, takže se nemohla nijak bránit. A podle těch šatů usuzujeme, že zrovna šla ze zasedání. Vrah na ní pravděpodobně čekal v pokoji, takže když vešla a zamknula za sebou, jak má ve zvyku, ocitla se v pasti. A jelikož je její pokoj zvukotěsný, nebylo nic slyšet. Kamery také nic nenahráli, takže vrah musí palác dobře znát. A v královnině pokoji žádné kamery nejsou. Můžeme se jen dohadovat, kdo to mohl udělat. Mohl to být dlouho plánovaný útok Moierů, mohl to být někdo z kandidátů. Ale mohl to být i strážce."
Stála jsem a snažila se veškeré informace vstřebat. Všechno dávalo smysl. Ale Dimitrij přece jen něco zapomněl.
"Mohl být vrahem Vasil? Ten taky zná palác jako své boty a za královnou určitě nechodil hlavním vchodem. Královna mu určitě ukázala tajné východy. A co vražedná zbraň? Našli se na ní nějaké otisky prstů?" Dimitrij uznale pokýval hlavou.
"Vasil je právě u Hanse, který ho vyslýchá. A vražedná zbraň je v laboratoři, ale nějakou chvíli to potrvá." Náš rozhovor skončil, protože do dveří právě vešel Adrian.
"Aria spí. Jo a Tašo, potřebuji do paláce. Máme tam se sestrou nějaké věci, které budeme potřebovat. Teda hlavně Aria. Doprovodíš mě?" Bylo na něm vidět, že většinu našeho rozhovoru zaslechl, ale vypadal v pohodě.
"Dobře. Dimitrij tu zůstane s Ariou. Jinak strážci volali do školy a během pár dní přijede Elle a Cameron." Adrian kývl.

Cestou k paláci jsme potkali spoustu strážců. Všichni hlídali pohyb po areálu. Jeden strážce nám nabídl další ochranu, ale Adrian odmítl.
"Taša mi bohatě stačí. S ní se cítím mnohem více v bezpečí než když mě hlídá tucet po zuby ozbrojených strážců." Strážce se zatvářil udiveně a já hned, jakmile jsme strážce ztratili z doslechu Adriana pokárala. Nic k tomu neřekl. Zato se zeptal na můj rozhovor s Dimitrijem v kuchyni.
"Ten strážce neřekl všechno. Proč nám proboha neřekl, že sestru někdo zavraždil? Je pravda, že pro Ariu to bylo velmi zničující, ale vydržela by to. Je přece trénovaná jako budoucí královna. A tahle situace navíc přispívá k tomu, že lid bude volit jí. Chudinka, která přišla o svou sestru. Která ale sdílí její myšlení a proto by mohla být skvělou královnou a potrestat toho, jenž jí zabil sestru. Ano, Richelle Mead má také velkou šanci stát se královnou, ale abdikovala na tento post. Tudíž Aria nemá žádného pořádného soupeře." Adrian měl pravdu, ale přesto jeden detail neseděl.
"A co když byla královna zavražděna proto, že někteří s jejími postupy nesouhlasili? Třeba jí zabili proto, že je třeba změnit vládce. A někomu mohlo dokonce být proti srsti to, že královna je mladá, ale to nejhorší - že je žena. Potom by Aria nebyla ta nejlepší volba a dokonce by mohla být během voleb ve smrtelném nebezpečí. Bylo by to na ní moc. Navíc by musela snášet soucitné pohledy a šeptání. Co pohřeb? A co teprve kralování. Musela by seděl na trůně, kde sedávala ona. Pokoj by sice měla jiný, ale stejně. Všude kam by se podívala, viděla by svou sestru. Opravdu jí chceš tomuhle všemu vystavit? Víš jak jí to bude ničit? Je na tohle ještě mladá." Zrovna jsme došli ke vchodu do paláce, kde stáli další strážci. Kdy jsem jim vše vysvětlila, pustili nás dovnitř. Obešli jsme Ariin i Adrianův pokoj a při zpáteční cestě mi Adrian řekl tu rozhodující větu.
"Ona chce být královnou."

Následující den se konala schůze zástupců jednotlivých královských rodin, kteří mají vybrat ze své rodiny zástupce, který bude kandidovat na krále nebo královnu.
Schůze se konala v hlavní budově štábu. Strážci byli systematicky rozmístěni po místnosti, kde se schůze konala. Každá rodina vyslala tři zástupce své rodiny, kteří tak reprezentovali její velikost a moc. Jenom rodina McCool vyslala zástupce dva. Adriana a Ariu. Více členů totiž rodina neměla. Dříve měla rodina své odnože úplně všude. v Americe, v Evropě, v Rusku, v Číně i v Japonsku. Ale během 2. světové války byla většina z nich zavražděna. Válka se ale žádná nekonala. Teda aspoň v lidském světě. Obě světové války byli jen zástěrka pro útok Moierů na Vampýry. Rodina McCool v tomto masakru přišla o 700 členů rodiny a zbylo jich jen něco kolem padesáti. Jenže většina přeživších byly staříci. Do několika let se počet snížil na sedm. Snažili se všemožně rodinu zachránit výhodnými svazky, ale rodina McCool se dostala Moiérům na první místo v seznamu smrti. A teď, když zabili královnu, jsou členové rodiny už jen dva.
"Adriane, mám strach. Co když mě zavrhnou?" Aria stála vedle svého bratra a těkala očima po všech přítomných. Já stála hned za ní a Dimitrij u dveří.
"Co tím myslíš? Proč by tě měli zavrhnout? Nic špatného jsi přece neudělala." Adrian byl slovy své sestry překvapený stejně jako já.
"Byla jsem na nákupech! Užívala jsem si, zatímco sestra trpěla. A navíc jsme se to dozvěděli jako poslední!" Adrian mě ráno přemluvil, abych řekla Arii pravdu. Vzala to poměrně dobře - asi hodinu nevylezla z pokoje.
"Ario, nic špatného jsi neudělala. Nemohla jsi vědět, že tvoji sestru ten den někdo zavraždí. A ti blbci, co se tady pokouší získat trůn ti můžou akorát políbit - ty víš co." Když se na mě zděšeně otočila, pokračovala jsem. "Jen se na ně podívej. Ani jednoho nezajímá, jak na tom jste, nebo že je na volby brzo. Jsou to jen zvířata lačnící po krvi. A nezastaví se před ničím. Byly by schopni tě obvinit i z vraždy své sestry, jen aby měli větší šanci na úspěch. Ale neboj, máš tu mě, Dimitrije, Adriana a za pár dní i Elle. A věř, že přese mně se ti hadi nedostanou." Adrian se zasmál, ale ne nahlas. Aria se na mě taky usmála, ale pak se zase otočila čelem k ostatním.


Stoupnul si jeden královský a vyžádal si ticho.
"Vážení, začněme." Všichni přistoupili k ohromnému stolu a sedli si na svá místa. "Naše milovaná královna byla včera zavražděna. Vyšetřování je sice v plném proudu, ale naše země a náš lid potřebuje svého vůdce. Proto žádán jednotlivé rodiny, aby představili své kandidáty a ti pronesli krátkou řeč." Postupně tedy vstali zástupci každé rodiny a představili svého kandidáta. Někteří dali jasně najevo, že rodina McCool je na pokraji vymření a že by je tudíž zbavili místa v radě. U jejich proslovu jsem se musela hodně ovládat, abych nepřeskočila stůl a jednu jim nenatáhla. Na obou sourozencích ale stopy hněvu ani strachu nebyli. Ne každý je tak výbušný jako já.
Když došla řada na Adriana a Ariu, několik přítomných se zasmálo. Byli to většinou snobi, kteří nikdy nic pořádného neudělali. Adrian se nenechal zastrašit a v klidu si stoupl.
"Představuji Vám princeznu Ariu Elizabethu, kandidátku za rodinu McCool a také sestru minulé královny." Aria si stoupla vedle Adriana. Na některých kandidátech byla znát nervozita. Ale Aria se dokonale ovládala.
"Věřím v lid i v samu sebe. Věřím v budoucnost i v minulost. Věřím v pokrok i v tradice. Věřím, že společně dokážeme nemožné. Věřím, že jednoho dne nás Moieři přestanou pronásledovat. Protože věřím, že když se sjednotíme, dokážeme je porazit. Proto věřím, že já se stanu královnou. Děkuji." Ariin proslov ve mně vyvolal pocit štěstí, síly a víru v lepší budoucnost. A podle nadšených výrazů ve tvářích přítomných nejsem jediná. Potlesk byl veliký, dokonce i strážci tleskali. Ano, Aria má ty nejlepší předpoklady stát se královnou. Adrian na mě mrkl a pak objal Ariu kolem ramen. Bodlo mě u srdce. Já tohle nikdy nepoznám. Rodinu nemám a přítele při téhle práci na nějakého přítele také nebude čas.
Musela jsem se zhluboka nadechnout, protože se mi zamlžil zrak. Zvedla jsem zrak, abych zhodnotila situaci a všimla si Adriana, který mě se zaujetím sledoval. Kývla jsem na něj, jako že jsem v pohodě a dál hlídala okolí.
"Slečno Slezsky, máte telefon. Ze školy." Lucas mi decentně zaklepal na rameno. "Nebojte se, na tu chvíli Vás nahradím." Kývla jsem, jako že rozumím a šla ke kanceláři, kde seděl Hans. Kývla jsem na pozdrav, protože právě mluvil se svým podřízeným a zvedla sluchátko od telefonu.
"Slezsky, prosím," představila jsem se do telefonu.
"Ahoj Tašo, tady Elle. Nemám moc času, takže to vezmu rychle a stručně. Pátrala jsem po Vasilově minulosti a narazila jsem na dvě jména spojená s ním. To první je SOS, ale to druhé jsem nemohla přečíst. Tak jsem poprosila Camerona, jestli by to nerozluštil. Taky s tím nic nesvedl, zato jsme našli vodítko jinde. Alex Johnson je v kontaktu jak s Vasilem, tak i s Ivanovem. Nevím přesně, co to všechno znamená, ale radím ti, dej si na Vasila i Ivanova pozor... Někdo tu je, Musím kon..."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

S kým chcete v povídce vidět Natašu jako pár?

S Dimitrijem
S Adrianem
S Cameronem
S někým jiným

Komentáře

1 faded-memories<---Lisa faded-memories<---Lisa | Web | 25. října 2011 v 17:09 | Reagovat

na konci 9ej kapitoly som mala takého tušáka,že kráľovná je mŕtva...som zvedavá, v akom kontakte je Alex s Vasilem a aj Dimitrim..pekná kapitola :-)  :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama